Byl Štědrý večer.

Martin Beck dostal vánoční dárek, který ho proti všemu očekávání ani trochu nerozesmál.

Lennart Kollberg dostal k vánocům dárek, který rozplakal jeho ženu.

Oba si předsevzali, že na Äkeho Stenströma a na Terezu Camaráo během svátků ani nepomyslí, a oba ve svém předsevzetí ztroskotali.

Martin Beck se probudil brzy ráno, ale zůstal ležet v posteli a četl si o hraběti Speeovi, dokud ostatní členové rodiny nezačali projevovat známky života. Pak vstal, pověsil oblek, který měl včera; do skříně a oblékl si khaki kalhoty. a svetr. Jeho žena, která zastávala názor, že na Štědrý den se má chodit ve svátečním, se nad tím mračila, ale mlčky.

Zatímco jako každoročně šla navštívit hrob svých rodičů na Lesním hřbitově, Martin Beck s Rolfem a Ingridou zdobili stromeček. Děti byly veselé a rozdováděné a Martin Beck se snažil, seč mu síly stačily, aby jejich dobrou náladu netlumil. Když se manželka vrátila ze své rituální návštěvy u mrtvých, nastalo pojídání masového vývaru s chlebem a Martin Beck se tohoto dalšího vánočního rituálu statečně zúčastnil.

Netrvalo dlouho a ozvaly se bolesti v bránici. Martin Beck byl na tyto záchvaty zvyklý, že už si jich přestal všímat, protože měl dojem, že v poslední době přicházejí častěji a že jsou prudší. Inga o ničem nevěděla, nezmiňoval se jí o nich. Kdysi ano. Co se ho jen natrápila bylinnými odvary a nikdy neutuchající péčí. Pro ni byla každá choroba událostí, bez jaké by život ani nebyl to pravé.

Štědrovečerní večeře byla kolosální, vzhledem k tomu, že byla pro čtyři osoby, z nichž jedna velmi zřídkakdy dokázala sníst normální porci vařeného jídla, druhá dělala odtučňovací kúru a třetí byla příliš vyčerpána přípravou těch jídel, než aby z nich dokázala něco sníst. Jedině Rolf toho spořádal víc. Bylo mu dvanáct a Martin Beck se nepřestával divit, jak to hubené klukovské tělo dokáže denně strávit přibližně stejné množství živin, kolik jich on sám jen s velkým úsilím dokáže sníst za týden.

Nádobí myla společně celá rodina, což se také stávalo jen na Štědrý večer.